Kysnutí mléka je přirozený proces, na kterém stojí většina domácích mléčných výrobků – jen je potřeba ho umět ovládat.
Co se v mléce děje
Bakterie mléčného kvašení přeměňují mléčný cukr (laktózu) na kyselinu mléčnou. Ta snižuje pH mléka, což způsobí sbalení bílkovin a vznik hustší, kyselejší hmoty.
Řízené vs. náhodné kysnutí
Pro jogurt nebo kefír přidáváme konkrétní kulturu, abychom znali výsledek. Mléko, které zkysne samo nekontrolovaně, může obsahovat i nežádoucí bakterie a jeho chuť i bezpečnost jsou nejisté.
Jak teplota ovlivňuje kysnutí
| Teplota | Vliv na kysnutí |
|---|---|
| Pod 20 °C | Kysnutí je pomalé, kultura málo aktivní |
| 30–43 °C | Ideální rozsah pro většinu kultur |
| Nad 50 °C | Kultura hyne, kysnutí se zastaví |
Tento princip využívají recepty jako domácí jogurt i domácí kefír, kde přesná teplota rozhoduje o výsledné hustotě a chuti.
Proč mléko z obchodu nekysne samo
Pasterizace při výrobě zlikviduje většinu přirozených bakterií v mléce, proto trvanlivé mléko z obchodu samo od sebe prakticky nezkysne – spíš se postupem času zkazí hnilobnými bakteriemi. Proto je potřeba vždy přidat vlastní kulturu.
Kyselá vs. zkažená chuť
Správně zkysané mléko má čistou, příjemně kyselou chuť bez hořkosti nebo zápachu. Pokud je výsledek nahořklý nebo páchne nepříjemně, obvykle se do procesu dostaly nežádoucí bakterie a výrobek by se neměl konzumovat.
Jak kysnutí využít v praxi
Jakmile porozumíte principu kysnutí, snáze pochopíte, proč recepty vyžadují přesnou teplotu a čas. Stejný princip stojí i za přípravou domácího másla z kysané smetany, které má výraznější chuť než máslo ze smetany sladké.
